Vrcholně barokní podoba zámku.
V roce 1704 pověřil V. A. Chotek architekta G. B. Alliprandiho k návrhům na podobu veltruského zámku, které byly dodatečně upraveny (též J. B. Santini Aichel v roce 1708).
Zámek byl pravděpodobně vystavěn v letech 1706-1712. Stavbu řídil M. A.(?) Canevalle.
Byla vytvořena vrcholně barokní kompozice, z části dle rakouského vzoru, která měla v evropském prostoru své mimořádné místo.
V roce 1709 byl již zámek zastřešen a započaly práce na interiérech s velmi hodnotnou malířskou a štukatérskou (G. D. Spazio) výzdobou.
V roce 1710 byla stavba již obyvatelná. Alliprandi, který navrhoval i vnitřní zařízení zámku, přivedl do Čech, jako první, odkaz J. B. Fischera z Erlachu v novém stavebním tvarosloví. Hlavní budova má ústřední válec ze kterého se rozbíhají v šířkové deformaci čtyři křídla, aby tak docílila nový pohled na severní a jižní průčelí, které nabilo na prostorové otevřenosti.
Křídla byla až do roku 1750 (1754) jen dvojosá, čímž objekt působil ve své komorní podobě jako lovecký zámeček či letohrádek. Společně s uzavřeným čestným dvorem s kolonádou soch (z dílny M. B. Brauna) a svým elegantním dvojramenným schodištěm se sousošími od rakouského mistra F. A. Kuena cca z roku 1711 (1716?), tvořil dokonalý barokní celek nejen ve své malebnosti, ale s postupně se odstupňovanými objekty (při vstupu hlavní bránou) od přízemních hospodářských budov (pavilonů) přes boční křídla až k přes dvě patra vysokému ústřednímu válci, také ve svém vertikálním efektu. Ten byl po přestavbách a úpravách v druhé polovině 18. století zcela popřen.
První úpravy se uskutečnily v roce 1740. Byl vystavěn špýchar a konírna z bývalého kravského chléva. Tyto budovy zajímavě doplňovaly původní koncepci díla.
V témže roce vzniká u severozápadního bočního křídla hospodářský dvůr.
Ve 30. a 40. letech také dochází k úpravě zámeckých interiérů. Jsou zřízeny přízemní mušlové pokoje s iluzivní malbou, která je doplněna dekoračními prvky, jako např. mušlemi, lasturamy, pískem a oblázky a Sala terrena je upravena do dnešní podoby. Jedná se o mimořádný přízemní, na čtyřech pilířích sklenutý a do parku a čestného dvora otevřený, prostor pod ústředním jádrem stavby. Je též pokryt iluzivními malbami, které vyvolávají dojem pobořené klenby s průhledy na oblohu a s pohledy na romantické zříceniny mořské krajiny, oživené loveckými scénami a výjevy ze života zvířat. Na některých místech je malba zesílena nízkým štukovým reliéfem pro zvýšení její působivosti. Předlohou výzdoby byly rytiny francouzského kreslíře a grafika 17. století Jacquesa Callota. Zámek ve Veltrusích byl v 18. století nazýván jako "Ouholický" či "Ostrov".
Plán zámku z roku 1704 - hlavní průčelí a hospodářská křídla (?)
Plán zámku z roku 1704 - zadní průčelí s průřezem (ložnice s nebesy) ?
Plán zámku z roku 1704 - půdorys přízemí a 1. patra (?)
Nejbližší zámecké okolí z roku 1730 s barokní zahradou a čestným dvorem rozděleným na dvě části
Malba části zámku z 1. poloviny 18. století (výřez z portrétního obrazu)
