Stejně jako jiné šlechtické rody, měli i Chotkové ve svém rodu umělecky nadané jedince. Ti se věnovali například malování, muzicírování a nebo divadelnictví. Díky této činnosti se nám, mimo jiné, dochovaly také unikátní pohledy na veltruské panství na přelomu 18. a 19. století.
Marie Aloisie "Louisa" Chotková (1777-1864)
Mecenáška, kreslířka, malířka, sběratelka archiválií, grafiky, obrazů a kreseb pro dějiny umění. Od roku 1802 vdaná za svého bratrance Karla Josefa Clary-Aldringen v Teplicích. Díky ní se dochovaly mimořádné pohledy na zámecký park a architekturu ve Veltrusích kolem roku 1800.
Pohledy do zámeckých parků Veltrusy a Kačina (kolem 1800)
Emerich Chotek (1833-1911)
Autor zdařilých veltruských vedut.
Pohled přes Vltavu na zámek Veltrusy Chalupy ne Veltrusích
Karel Maria I. Chotek (1853-1926)
Uznávaný a nadšený fotograf. Zachytil i snímky ze svatby Žofie Chotkové s Františka Ferdinanda d´Este na zámku v Zákupech. Dalším objektem jeho fotografování se stali jeho nejbližší, mezi záběry dochovanými do dnešní doby je například několik aranžovaných snímků Adhelaidy po narození syna Karla roku 1887, ale i uvolněné privátní snímky a portréty aristokratů. Začal se vydávat s fotoaparátem do okolí rodinného sídla a z výletů si přinášel žánrové snímky z vesnického života a krajiny. V pozůstalosti jsou snímky z Německa, Holandska a severní Itálie, přímořské scenérie se stafáží a podvečerní nálady. Karel Chotek byl vždy stoupencem nejmodernějších technologií (heliogravury a ušlechtilých fotografických tisků). Minimálně od roku 1891 byl členem vídeňského Camera-Clubu, účastnil se řady jeho výstav ve Vídni, Londýně, Mnichově, Berlíně a Hamburku, některé jeho snímky vyšly v tehdejších fotografických časopisech a získal několik cen a uznání za umělecké fotografie.
Dcery Bohuslava Chotka (90. léta 19. století) Na holandské pláži (1900)
Valtířov (1900)
více na: http://www.zamek-vbrezno.cz/virtualni-vystava/
Žofie Chotková
(1868-1914)
Choť Františka Ferdinanda d`Este začala fotografovat již dávno před svou svatbou. Na zámku Konopiště, kde později s manželem často pobývala, se dochovalo album nadepsané Eigene Aufnahmen (Vlastní snímky) z let 1891-92. V té doby byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely a společně s ní pobývala v Bratislavě. Ze stejné doby pochází i fotografie, na kterých je Žofie Chotková zachycena spolu se svými třemi sestrami při pózování s pomůckami pro práci v temné komoře. Je možné, že šlechtičnu k fotografování přivedl bratranec Karel Chotek, se kterým si byla velmi blízká. Stejně tak na ni však mohla mít vliv také arcivévodkyně Isabela, která byla sama aktivní amatérskou fotografkou.
Žofie Chotková, podle několika dochovaných fotografií používala malý příruční fotoaparát a s jeho pomocí zachycovala téměř vše, co ji zaujalo. Ze záběrů je jasné, že si příliš nedělala starosti kvůli technické kvalitě fotografií. Některé záběry jsou nakřivo a obsahují další chyby v kompozici, jiné jsou špatně exponované. Pro šlechtičnu byl ovšem fotoaparát především nástrojem sloužícím k vytváření jakéhosi deníku. Zároveň se přitom velmi dobře bavila, jak naznačují některé záběry s nádechem ironie a nadsázky. Kouzlo jejích snímků pramení samozřejmě i z jejího postavení a role manžela, ale je i ve způsobu, jakým spontánně, citlivě a chytře fotografovala. Fotografovat nepřestala ani po svém sňatku, spíš naopak. Manželé hodně cestovali a Žofie měla podle dochovaných fotografií svou kameru při sobě. Dokládají to alba z let 1903 až 1905 a poté z roku 1907 a 1910. Jestli fotografovala i v dalších letech, které ji ještě zbývaly do konce života, není bohužel jasné, důkazy na to neexistují.
Žertovné momentky
Autoportrét se sestrami
