Čínská bažantnice (též Ptáčník, Dům zlatých a stříbrných bažantů, Čínský ptačinec) vystavěná v letech 1792-6 stála na vyvýšeném místě nad loukou, několik desítek metrů jihovýchodně od sochy boha Martha. Podlouhlá přízemní kamenná budova s šesti oválnými okny měla mansardovou střechou z barevných šindelů (zdobenou na hřebenu orlicí vystřihanou z kovového plátu), kterou neslo 18 dřevěných sloupů. Hlavice sloupů byly tvořeny groteskními papouščími hlavami. Celá fasáda byla zdobena barevnými ornamenty čínského stylu, které se pravidelně střídaly mezi sloupy. Mezi druhými pravými i levými páry sloupů ode dveří byly nápisy provedené čínskou kaligrafií. Po roce 1860 jsou na skice Jana Ranzmayera zachyceny chinoiserní lampiony zavěšené na kruhy, které drží v zobácích papouščí hlavy. Na téže skice a na starší grafice od Luisy Chotkové (po roce 1800) je zakreslen také výběh (obora) pro okrasné ptactvo, který k budově přiléhá a na pozdějších fotografiích již chybí. Uvnitř byla tzv. bažantí komora určená k chovu bažantů a perliček a menší salonek pro panstvo. Vše zde bylo až do detailu přizpůsobeno čínskému stylu s motivy pěstování okrasného ptactva. Uměleckých prací se účastnili Petr Prachner, Josef Müchel a pravděpodobně také Antonín Tuvora v interiéru. Budovu zničil požár neznámého žháře 28. října 1918.