Zámek Veltrusy je významné dílo vrcholného barokního umění z počátku 18. století (cca 1706-1712) v půdorysu písmene "x" s čestným dvorem (na velkém segmentovém půdorysu nemá v Čechách mnoho obdob), který uzavírají alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních období.
Stavitelem byl Václav Antonín Chotek (1674-1754), místodržící v Čechách, ve své době jediný žijící příslušník tohoto starého českého rytířského rodu, od roku 1702 svobodný pán, 1723 hrabě Českého království a od roku 1745 říšský hrabě.
Zámek byl postaven na panství Veltrusy-Jeviněves, které přinesla V. A. Chotkovi do manželství jeho žena Terezie Marie ze Scheidlerů. Projektantem byl zjištěn (teprve nedávno) G. B. Alliprandi, architekt, který první přinesl tento typ stavby do Čech (zámek Liblice...). Předlohou veltruskému zámku byl zahradní palác hraběte Althana v Rosseau u Vídně.
Původní podoba budovy se hlásila k formě loveckého zámečku, jehož nejbližší okolí bylo doplněno tehdy módní barokní zahradou. Ústřední válcové těleso bylo radiálně obklopeno čtyřmi dvojosími křídly, které byly po roce 1750 rozšířeny na dvojnásobek své délky. Radiální osy ale neprocházejí středem hloubky křídel, ale její třetinou. Tím vzniká odlišná kompozice vnější hmoty na hloubkové i příčné ose (stejně jako jeho předloha. letohrádek Althanů ve Vídni). Tato deformace centrální ideje je přesto čistě barokní v rámci přehodnocování centrálních dispozičních schémat v tomto období. Novátorem těchto staveb byl v Rakousku J. B. Fischer z Erlachu, autor i zmíněného letohrádku v Rossau. Prostorová (odstupňovaná) koncepce zámku byla mistrovsky gradována ve své hloubkové ose. Pozdějším, již výše zmiňovaným rozšířením křídel zámecké budovy a klasicistním zvýšením postranných budov o jedno patro, došlo k úplnému zrušení vrcholně barokní pavilonové koncepce jednotlivých staveb. V této době došlo ke scelení prostoru čestného dvora a předdvoří v jeden, jednotně řešený celek.
Vzhled zámeckého okolí, které se budovalo do 40. let 18. století, určovaly poměrně časté povodně. Jedna z nich, v roce 1764, dala podnět k založení přírodně-krajinářského parku s unikátní a vzácnou koncepcí tzv. „Okrasného statku“.
Klasicistními úpravami prošel zámek po roce 1804. Kuželová střecha byla nahrazena kopulí a zanikly barokní fasády, které byly rehabilitovány až koncem 20. století. V přízemí zámku se nachází unikátní průchozí Sala terrena a Mušlový pokoj.
Reprezentativní místnosti šlechty jsou v prvním patře, stejně jako hlavní kulatý sál, ze kterého se na nádvoří vycházelo též po dvouramenném schodišti, které je zdobeno vázami a sousošími psovoda a koněvoda.
Výjimečná parková architektura (Pavilon Marie Terezie, Chrám „Přátelství“, Dórský pavilon, Laudonův pavilon, Sfinga s mostem, Egyptský kabinet, Červený mlýn...), budovaná od konce 18. století a v první polovině století devatenáctého na prostoru 300 ha parku patří mezi nejvýznamnější v Zemích Koruny české.
Zámek byl do roku 1945 v majetku jediného rodu, hrabat Chotků z Chotkova a Vojnína. Zásluha tato jest připsána hraběti Rudolfu Chotkovi (1706-1771), kterýžto syn V. A. Chotka, ministr financí a nejvyšší kancléř, vyhlásil na panství tzv. Fideikomis (nedělitelnost majetku). Sám byl velkým zvelebitelem veltruského panství, stejně jako Jan Rudolf Chotek (1749-1824), syn jeho bratra Jana Karla, ministr financí, činný i v dalších úřadech. Za jeho života se stalo zámecké panství nejkrásnějším areálem svého druhu v českých zemích. Zároveň vybudoval, na dalším chotkovském panství Nové Dvory, jedinečný empirový zámek Kačina.
Významný rod barokního období a poloviny 19. století potkal během průmyslové revoluce a na přelomu 20. století úpadek a vyvrcholil za německé okupace, kdy na zámku sídlilo středisko tzv. Lebensbornu. Po válce odešli Chotkové do Německa, kde v 70-tých letech vymřeli po meči.
V zámeckých a parkových prostorách se uskutečnil v roce 1754 první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.
Veltruský zámek ve svém vývoji prošel třemi stavebními etapami. Nejvýraznější a nejcennější byla první, vrcholně barokní, která se řadí ve své původnosti mezi přední díla nejen na našem území, ale také ve středoevropské oblasti. Pozdější, pozdně barokní etapa, která akceptuje původní půdorys a pouze jej rozšiřuje, po sobě zanechává také hodnotnou interiérovou výbavu a výzdobu. Transformací vrcholně barokní koncepce však potlačuje její vznosný účin jako vertikální dominanty celku. Přesto přejímá původní vrcholně barokní členění fasád. Závěrečná, klasicistní etapa výrazně reinterpretuje původní koncepci srovnáním hladiny zástavby a potlačením výškové gradace směrem k hlavní budově. Vertikální dynamika se proměnila v poklidnou horizontální hmotu.
Majitelé zámku:
1698 – 1736
Václav Antonín Chotek (1684-1754)
1736 - 1771
Rudolf Chotek (1706-1771)
1771 - 1787
Aloisie Chotková (1704-1787)
1787 - 1824
Jan Rudolf Chotek (1748-1824)
1824 - 1864
Jindřich Chotek (1802-1864)
1864 - 1890
Rudolf Karel Chotek (1832-1894)
1890 - 1911
Emerich Chotek (1833-1911)
1911 - 1927
Arnošt Chotek (1844-1927)
1927 – 1945
Karel Chotek (1887-1970)
Vývoj v datech
1698
Václav Antonín Chotek z Chotkova a Vojnína (1674-1754), majitel panství Bělušice na Mostecku, přichází sňatkem s Terezií Marií von Scheidlern (1684-1709) na panství Jeviněves-Veltrusy (10 vesnic, 3 poplužní dvory, 2 kamenolomy, ale žádný pivovar ani vrchnostenské sídlo). Celé panství získává až smrtí své ženy v roce 1709. Marie Terezie umírá v pouhých 25 letech po šesti porodech.
1704
Proveden základní plán vzhledu veltruského zámku od G.B.Alliprandiho (dostal za něj 100 zlatých a sud vína).
V průřezu je na prvním plánu vidět postel s nebesy. Druhý plán reprezentuje vertikální dynamiku vrcholně barokního období. Viz: Historie 1704-1750
1706
Zahájení stavby zámku, kterou prováděl v letech 1706-12 architekt a stavitel italského původu M. A. Canavelle (1652-1711).
1708
J. B. Santini Aichel dostává zaplaceno 50 zlatých za úpravu plánů. Není známo, zda jen samotného zámku či areálu.
Na výřezu z obrazu je jedna z mála zachovalých podob zámku ve své původní podobě.
1709
Hotova hrubá stavba zámku a zastřešení. Začátek prací na interiérech (do roku 1711). Štukovou výzdobu zámku provedl G. D. Spazio, který pracoval s architektem Canevallem již koncem 17. století na barokním zámku v pražském Motole.
1710
Stav zámku dovoloval jeho majiteli na něm již pobývat i se služebnictvem. Zmíňka o dvoře u zámku.
1711
Patrně první práce německého sochaře Franze Antona Kuena v Čechách na sochařské výzdobě schodiště zámku.
Kompozičně odvážné skupiny koněvodů a psovodů s groteskními psími obludami se liší jistou popisností od jeho malebné a dynamické plastiky v Oseku (jeho největší práce u nás).
1712
Zakončení stavby. Zámek není celý podsklepen, ale má jen zaklenutou "lednici" s předsklepem. Celé okolí se budovalo do 40-tých let 18. století.
Povodeň dala v tomto roce vzniknout skutečnému Ostrovu obehnanému dvěma rameny Vltavy.
1720
Přibližná laická rekonstrukce podoby zámku ve vrcholně barokní podobě.
1730
Plán zámeckého areálu z roku 1730. Na jižní straně přiléhá k zámku ornamentální barokní zahrada.
Koryto Vltavy je zde výrazně širší, než dnešní rozloha kanálu-špíglu. Čestný dvůr je rozdělen na dvě části.
1746
Okolí zámecké budovy s barokními partery z roku 1746 s čestným dvorem:
BB - přívoz, B - byt správce, C - sklep a nad ním sýpka, D - stará ratejna s dobytčími chlévy, E - volské chlévy, F - jízdárna, G - nový budoucí dvůr (nová dvorská ratejna a chlévy), L - nový holubník, K - starý zrušený holubník, M - dvě místa pro kůlnu
1754
Patrně v tomto roce dochází k rozšíření zámeckých křídel na dvojnásobek jejich délky.
Plán rozšíření křídel zámku a spojovacích krčků k hospodářským křídlům dvora.
1754
Hrabě Rudolf Chotek (1706-1771), syn V.A.Chotka a majitel řádu svatého rouna pořádá první vzorkový veletrh na světě pod názvem "Velký trh tovarů království českého" za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Zboží bylo vystavováno v zámku a přilehlých prostorách. Smyslem akce bylo ukázat přednost manufakturní práce před ruční a propagovat české firmy. Vystavené zboží se vybíralo i dle katalogů a nechávalo se dovést přímo k zákazníkovi.
1759
Detail mapy z roku 1759
1764
Povodeň. Zničení barokní zahrady a založení nové, jen v bezprostřední blízkosti zámecké budovy, která se podobala italskému dynamickému slohu, který již odmítal francouzskou symetrii. Počátek budování anglického parku.
1770
Hrabě Rudolf Chotek vydává tzv. Fideikomis, kterým zaručuje veltruskému panství jeho nedělitelnost, nezcizitelnost a dědičné právo prvorozeným synům. Na základě tohoto dokumentu byl předurčen stát se třetím majitelem zámku Rudofův synovec, Jan Rudolf Chotek (1748-1824), za jehož éry dosáhla nejvyšší úrovně především úprava veltruského zámeckého parku.
Jan Rudolf Chotek
1784
Povodeň. "Ostrov" přestává být Ostrovem.
1784-1785
Mapa z roku 1785.
Jediný dochovaný vzhled barokní zahrady v jižní části zámku (před povodní).
1800
Při klasicistní úpravě kolem roku 1800 dochází ke zvýšení bočních křídel o jedno patro a zanikají barokní fasády.
1804
Po roce 1804 dochází k výměně kuželové mansardové střechy za kupolovitý tvar.
1820
Zámek v půdorysu s aktuální podobou čestného dvora. Střechy zámeckých křídel jsou stále mansardové se šindelem.
1838
Provedena zcela nová kopulová střecha nad sálem včetně vazby od dvorního architekta Chotků Jana Filipa Joendela.
1839-1847
Dochází k pokrytí střech zámecké budovy břidlicí a později kolem poloviny 19. století patrně zaniká mansardový typ střech.
1873
První fotografie zámku z roku 1873 od slavného fotografa Jindřicha Eckerta.
1900
Podoba zámku s původní kašnou a úpravou dvora.
Jižní strana zámecké budovy. Balkon má ještě jen kovové zábradlí.
1917
V pravé části snímku je "nově" osazená nadokenní římsa. Jedná se patrně o návrh rehabilitace barokní fasády zámku, ke které nakonec došlo až na počátku 90. let 20. století.
1920
Nová fasáda zámku.
1939-45
Za Protektorátu byl na zámku zřízen tzv. Lebensborn. Chotkové kolaborovali s Třetí říší.
V řijnu až prosinci 1945 byla na zámku ubytována posádka a velitelství Rudé armády.
Poté přebírá stát zámecký areál do své péče.
1950
Zámek zůstává ve své podobě od roku (cca) 1804 až do 90-tých let 20. století.
Poté dochází k barokní rehabilitaci fasád.
