Mosty zámecké panství Veltrusy v roce 1840 a současný stav (15 mostků, mostků+mostek stavidlo)
Od Laudonova pavilonu k zámku
• Einfluss Schleusse (velké stavidlo s Laudonovým pavilonem)
• Weise Brücke (zaniklý spolu se zaniklým ramenem)
• Aufzugsbrücke (zaniklý, do nedávna provizorní pevná lávka, nyní nový bílý most)
Aufzugsbrücke - Most pod Karolíniným vrškem
Most v těchto místech známe už z plánů z roku 1820. Poslední (provizorní) prostý dřevěný most nahradil nový. Jeho základy tvoří železobetonové pilíře obložené kamenem. Mostovka je dřevěná, zábradlí z dubového dřeva. Most bude jak pro pěší, tak pro techniku nutnou pro údržbové práce v parku. Pro lehčí zahradní techniku je koncipován jako únikový v případě nutné povodňové evakuace.
Předchozí mostní lávka-dřevěný most
Nový most vycházející z parkové architektury 19. století
Od zámku k Pavilonu "Přátelství"
• Charlotas Brücke (Charlotin most)
• Jägerbrücke (Lovecký most, zaniklý)
• Dorische Brücke (Dórský (templový) most, zaniklý, dnes obnovený)
• Rothe Brücke (Červený most, zaniklý, dnes obnovený)
Charlotin most (mezi kapličkou a zámkem)
Mostek u templu
Obnoven na místě původního mostu pod Pavilonem "Přátelství" podle dochovaných plánů a grafik z první poloviny 19. století.
Obloukový most, jen pro pěší a pohledově zřejmě nejkrásnější mezi mostky v okolí.
Půvabná historická kulisa vyvolávající pocit idyly dob dávno minulých. Oproti poslednímu (provizornímu) mostku zvýšen kvůli větší odolnosti při velké vodě. Pilíře jsou betonové s kamenným obložením.
V tomto případě část kamenného obložení je z původních historických kamenů. Kvůli zvýšení bylo třeba použít nejen jeho původní, ale i původní kameny z Vosoušského mostku. Mostovka je koncipována jako dřevěná, zdobné zábradlí dubové. Na krajních sloupcích pak jsou umístěné litinové vázy s květinami.
V inventuře z roku 1865 je popsán takto:
Most k chrámku přátelství nad kanálem má zděné pobřežní opěry z kvádrů, každý o délce 1 sáh 1 stopa
6 palců a výšce 5 stop, s krátkými křídly, nad tím 3 mostní trámy, podepřené šikmými pásky vycházejícími
u pobřežních opěr a opatřené podlahou z dvoupalcových měkkých fošen, o délce 5 sáhů 2 stopy a šířce 1 sáh
6 palců. Zábradlí z obou stran je ozdobně zřízeno z latí a prken.
Mostní lávka u pavilonu "Přátelství"
Nový mostek u pavilonu "Přátelství"
Stylová lávka k hájence a Dórskému templu (dnes zaniklá)
Myslivecký most
Kamenný most v daňčí oboře u pomníčku stavitele zahrad (dříve Bujugdere) slouží především pro myslivecký
a lesnický personál. Bude sloužit i pro frekventanty lekcí zaměřených na pozorování zvěře v oboře. Most je celokamenný.
Most pod hájenkou A
Jeden ze dvou nových mostků. Z důvodů provozní obslužnosti této části parku lehkou zemědělskou, zahradní a lesnickou technikou je tento most koncipován pro přejezd techniky (i při zachování historického vzhledu), a z důvodu zachování norem pro dopravní stavby došlo k mírnému posunutí proti proudu oproti lávkám historicky zde stojícím. Opěry betonové s kamenným obložením, mostovka dubová. Z dubu je i zábradlí. Mostek pro pěší i pro techniku údržby parku.
Most pod hájenkou B
Ostrovní most – druhé z dvojčat, bude spojovat přes maličký ostrůvek zbytek parku s Hájenkou nad Grottou. Provedení je shodné jako u mostu Pod hájenkou A.
Červený most
Při zavodnění Mlýnské strouhy se vytvoříl mezi hlavním ramenem a dnes netekoucím bočním ramenem opět ostrov. Červený most, umístěný na bočním, v současném době netekoucím rameni Mlýnské strouhy, je v blízkosti platanové louky.
Při projektování bylo důležité myslet na zachování zdejšího mokřadu i při návratu proudu vody do strouhy. Červený most patří k mostům technickým, má zajistit přístup pro lidi i techniku včetně traktoru právě na ostrov s loukou a mokřady. Opět má pilíře betonové a obklad kamenný. Mostovka dřevěná a zábradlí zdobné dubové. V inventáři z roku 1865 popsán následovně:
Červený most u Tereziiny louky má 2 dřevěná střední jařma a 2 pobřežní opěry, tyto druhé položené
na zemi, je 5 sáhů dlouhý a 1 sáh široký a je svázán se 3 slabými mostními trámy a prkennou podlahou a dále
s laťovým zábradlím se sloupy mezi ním.
Od "Ptačího bidla" k Hájence "Na Vosouši"
• Weise Brücke (Vosoušský most, zaniklý, později lávka, dnes obnovený)
• Wilde Brücke (Divoký most, zaniklý)
• Eiserne Brücke (Železný most, stávající)
Vosoušský mostek
Původní most s kamennými pilíři, doložený archiváliemi ze začátku 19. století, konkrétně projektem architekta Jana Filipa Jöndla z roku 1813. Do okolí mostku negativně
zasáhla úprava ze 70. a 80. let 20. století, kdy byly do těsné blízkosti umístěny produktovody přes park (plynové potrubí, optokabely, potrubí pro přepravu etylenu apod.). Produktovody zasáhly hlavně umělé boční rameno Mlýnské strouhy, které tím přerušily.
Pokud se záměr podaří, a při revizích bude potrubí umístěno hlouběji do země, pak bude strouhou opět proudit voda i v tomto rameni. Pilíře jsou opět kvůli povodním projektovány jako betonové, obložené kamenem. Místo původních kamenů, které jsou přesunuty na mostek pod Chrámem přátelství, jsou na Vosoušský most použity nové lomové kameny.
Mostovka je vyrobena z hloubkově impregnovaného dubového dřeva. Dřevěné zdobné zábradlí je doplněno o čtyři zdobené sloupky ze saského pískovce zakončené litinovými vázami. Jeden z pilířů se dochoval v bahně pod mostem a je dnes opět osazen na své místo. Ostatní jsou repliky. Dle inventáře z roku 1895 vypadá takto:
Dřevěný můstek vosoušský (r. 1895 položka 51 – r. 1865 položka 60) jest na nábřežních zdích ze 4 mostnic prkny přeložených konstruován a zábradlím laťovým mezi čtyřmi kamennými pilíři ohražen. Veškeré můstky co komunikace přes strouhu parkem protékající pod položkou 38 až včetně 51 nacházejí se
v stavu prostředně dobrém.
Poustevníkův mostek
Je mostkem postaveným v místech, kde podobná lávka stávala (i když se některé mapy v přesném umístění o jednu desítku metrů liší) a dalším z řady již výše jmenovaného bočního ramene. Je ukryt hlavnímu náporu běžných návštěvníků. Inspiraci mu dalo opuštěné místo, kde prý kdysi poustevník žil a v historických plánech je dochován meditační či modlitební kruh, působící klidnou atmosférou stranou všeho shonu. Zajímavé je i technické provedení. Je to jediný parkový mostek s dřevěnými piloty. Technika zakotvení se jmenuje bárka a spočívá v zasazení dřevěného pilotu do terénu se zpevněným kamenným násypem. Mostovka je z impregnovaného dubového dřeva. Zábradlí ze spletených větví spojených akátovými kolíky zvyšuje přírodní charakter drobné parkové stavby. Vzorem byla předloha z dobové literatury o zahradní architektuře.
Dle popisu umístění odpovídá historickému mostu Dubovému (dle inventáře z roku 1865):
Most pro zvěř čili dubový most nad postranním ramenem kanálu má 2 zakřivené mostní trámy z přírodního dřeva, které jsou podepřeny sloupy, je 6 sáhů dlouhý a 1 sáh široký, má podlahu z fošen a je zabezpečen zábradlím z oklestkového dřeva.
Železný most
Jeden z nejstarších kamenných mostů v areálu. Jsa umístěn na frekventované Okružní aleji, byl již při stavbě koncipován pro veškerý pěší i vozový provoz. Obnovena mostovka ze skládaných valounů, opraveno litinové zábradlí pro zajištění bezpečného provozu a doplněny kovové vázy dle původní projektové dokumentace. V inventáři z roku 1865 popsán takto:
Dórský most v široké aleji nad kanálem je vystavěn z kvádrů, je sklenut v nízkém oblouku, mezi vzpěrami
je 2 sáhy 3 stopy široký a 2 sáhy 3 stopy dlouhý a od základů až k závěru klenby 1 sáh 3 stopy vysoký.
Ozdobné zábradlí z železných tyčí mezi kamennými parapetními pilíři, osazené na kamenných soklech, je i se
svými ohnutími 5 sáhů 2 stopy dlouhé.
Železný most na okružní aleji - nedávný stav
Železný most na okružní aleji - nynější stav s vázami
Od Egyptského kabinetu k Červenému mlýnu
• Finx Brücke (most se Sfingou)
• Most před Egyptským kabinetem (na mapě bezejmenný)
• Most u Červeného mlýna (na mapě není vyobrazen)
Kamemmý most se Sfingou
Zvaný Emissarius) byl postaven v roce 1820 jako součást Egyptského kabinetu., který byl zřízen v roce 1816-19. Jeho východní strana byla pojata jako vstup do egyptského chrámu. Dva mohutné postranní sloupy s hlavicemi jsou zdobeny, stejně jako střední část, motivy papyrusových listů. Na vrcholu hlídá jeho vchod sfinga. Loďkou se dalo kanálem proplout do "chrámu" a pod umělou zříceninou vstoupit do egyptského kabinetu. Na druhé straně mostu shlížela k průplavu kamenná socha egyptského boha mumifikace a pohřebišť Anupa (Anubis) v podobě člověka se šakalí hlavou. Ta spočívala na třech kamenných stupních s vytesanými reliéfy egyptského stylu. Projekt navrhl architekt J.P.Jöndl. Výrazově se jedná o tzv. vrcholně klasicistní egyptskou módu, která byla zprostředkována egyptským tažením císaře Napoleona Bonaparta
Most před Egyptským kabinetem
Další z řady zcela nových mostků, postavených na místě starého mostku podle historických map a popisů. Překlenuje boční rameno Mlýnské strouhy. Most je to lomený, na vrcholu se klene vyhlídková plošina. Pilíře jsou betonové (kvůli povodním) s kamenným obkladem, mostovky dřevěné dubové. Z dubu je i zdobné zábradlí. I když se připomíná již v inventáři z roku 1865, citujme zde pouze záznam z roku 1895, kde se uvádí:
Můstek u egyptského kabinetu (r. 1895 položka 48 – r. 1865 položka 55) byl vodou stržen, jelikož není
ho zapotřebí, nebyl novým nahražen. Připsáno: Odepsán.
Most u Červeného Mlýna
Dodnes plně funkční, a jen velmi málo připomínající svůj historických původ. Opravována byla mostovka a části zábradlí, jakož i hradítko pod mostem. Betonové sloupky s trubkovým zábradlím zahřejí vzpomínkou na doby první republiky, ale skutečnost je taková, že je most ještě o něco starší. Už v inventáři z roku 1911 se o něm píše:
Můstek u Všestudského mlýna (r. 1895 položka 45 – r. 1911 položka 69). Můstek tento byl 250 m
od předešlého vzdálen, severně od zámku při cestě do Všestud položen, byl však zrušen a místo něho postaven nový šikmý, jehož pilíře jsou dusány z betonu, tvaru kosodélného, 3,80 m šířky a 4,50 m délky, jízdní dráha vytvořena dusaným betonem do travers, jest ve světlosti mezi pilíři 2,90 m a výšky 2,20 m nade dnem, síla konstrukce jízdní dráhy 40 cm a šířka jízdní dráhy 3,10 m.
Na straně východní i západní zřízeno jest zábradlí z 8 cm vysokého železa, které zapuštěno jest zabetonováním do betonových čtyř sloupků na každé straně. Na straně východní na zábradlí připevněno jest ozubené kolo, jímž pohybuje se ozubené táhlo, na jehož dolním konci připevněno jest dřevěné stavidlo ke hražení vody ve strouze. Stav mostu tohoto jest zánovní.
Most spojují park s Červeným mlýnem a obcí Všestudy - nedávný stav
Most spojují park s Červeným mlýnem a obcí Všestudy - nynější stav
Zvedací lávka u Všestud
Ze Všestud do parku vždy cesta přes vodu vedla, ale dle historických map ne vždy a ne na stejném místě. Poslední (provizorní) lávku nahradila zvedací lávka. Její technické provedení minimalizuje jak náklady na zbudování, tak na údržbu a obsluhu. Jako zvedací byla koncipována jednak proto, že zvedací lávky se v areálu skutečně nacházely a zejména proto, že je první dřevěnou lávkou proti proudu Mlýnského potoka, odkud přicházejí zpravidla povodně zpětným vzdutím. Zvednutí má v případě povodní zabránit vzpříčení klád a následným škodám na lávce. Vzor pro tuto lávku je popsán v inventáři z roku 1866 následovně:
Zdvihací most nad mlýnským náhonem, jenž zároveň obtéká ostrov, má u břehu zděné stěny z kvádrů, každou i s křídly 3 sáhy dlouhou a 4 stopy 6 palců vysokou, je 2 sáhy dlouhý a 4 stopy široký, je svázán s 2 mostními trámy a prkennou podlahou a také s ozdobným zábradlím z latí, uprostřed je opatřen uzavíratelnými laťovými dveřmi a je v dobrém stavebním stavu.
Čolkův mostek
Mostek určený hlavně milovníkům fauny a flóry, neboť je zavede na místa, která jsou dnes téměř nedostupná. Přemosťuje dnes neprůtočné rameno hlavního toku Mlýnského potoka. Návštěvníky zavede na malý poloostrov mezi hlavním korytem a mokřadem u Všestud.
