Pavel Koblasa
Rodopisná revue on-line, roč. 15, 3, 2013
Uherská linie hrabat Chotků
Starobylá česká aristokratická rodina Chotků, jejíž přímý předek se připomíná již ve druhé polovině 14. století, přežila až do století dvacátého a vyprodukovala řadu zajímavých osobností, které měly po určitou dobu značný vliv na dění v Českém království. V roce 1723 se Václav Antonín svobodný pán Chotek (1674 - 1754) dočkal povýšení do českého hraběcího stavu a roku 1745 mu císař udělil říšský hraběcí titul. Rod se rozčlenil do více větví v éře vnuka hraběte Václava Antonína, Jana Nepomuka (1749-1824), jenž měl celkem deset dětí. Chotkové pak pokračovali jako potomci jeho synů Jana Nepomuka (1773-1824), Josefa (1776-1809), Karla 1783-1868) a Heřmana (1786-1822).
Na sklonku feudalismu Chotkové v Čechách měli panství a statky Nové Dvory na Čáslavsku, Jankov na Kouřimsku, Bělušice, Velké Březno a Zahořany na Litoměřicku, Jeňoves na Rakovnicku. Před zánikem Rakousko-uherské říše vlastnil na území Čech hrabě Emerich (1833-1911), vnuk Jana Nepomuka, panství Bělušice (Bieloschitz), Nové Dvory (Neuhof) a Jeňoves (Jeviněves). Jeho bratr, hrabě Ferdinand (1838-1913), držel statek Olšov na Sušicku. Karlův vnuk, hrabě Karel (1853-1926), byl majitelem statku Velké Březno (Grosspriesen). Další Karlův vnuk, hrabě Wolfgang (1860-1926), současně bratranec velkobřezenského Karla, vlastnil statek Čivice na Pardubicku. Celkem soustředili tito příslušníci rodiny ve svých rukách přes 7.700 hektarů půdy a sídlili na zámcích Kačina na panství Nových Dvorech, Veltrusy na panství Jeňoves, Olšov a Velké Březno.
Působení členů hraběcí rodiny Chotků z Chotkova a Vojnína v Českém království je poměrně dostatečně známo, méně se však ví o životě Chotků v království Uherském. Chotkové, ačkoliv uherský indigenát obdrželi již roku 1764, více pronikli mezi uherskou aristokracii díky sňatku hraběte Heřmana (Hermann Augustin, 1786-1822) s Henriettou hraběnkou Brunswick de Korompa (Maria Henrica Magdalena Josepha, 1787-1857). Manželství bylo uzavřeno dne 22. ledna 1813 na zámku Alsókorompa (Dolná Krupá, župa Pozsony, (viz dva obrázky a současnou mapku) za účasti svědků Pála barona Révayho a Francisca hraběte Guicciardiho.2 Nevěsta byla dcerou Józsefa Miklóse hraběte Brunswicka (1750-1827) a Mariánny Majthényi de Kesseleökeő (1764-1851). Hrabě József zastával různé funkce v uherské správě, mj. župana csongrádské a nógrádské župy. Napsal několik knih a věnoval se administrativním a právním reformám. V empírovém stylu přestavěl také zámek v Alsóko- rompě, kde vybudoval i rodinnou hrobku.
Brunswickové (Brunszvikové) přišli do Uher z Brunšvicka a poprvé se zde setkáváme s Jánosem Brunczvikem či Brunszlykem, který v roce 1568 zastával úřad královského poštmistra v Galgóci (Hlohovec, župa Nyitra). V roce 1598 se objevují jeho dva synové György a Tóbiás, který během třicetileté války konvertoval ke katolictví a roku 1630 mu Ferdinand II. udělil obnovený erbovní list. Dne 17. října 1775 se Antal Brunswick de Korompa (1718-1780) jako rytíř řádu svatého Štěpána stal hrabětem. Hraběcí titul platil zprvu jen pro jeho osobu, na celou rodinu se rozšířil až 18. listopadu 1790 prostřednictvím Antalových synů Antala a Józsefa. Starší z nich založil martonvásárskou větev, mladší pak alsókorompskou. Martonvásár získal rod v roce 1770. Brunswickové se proslavili jako zdatní národohospodáři a podporovali reformy císařovny a královny Marie Terezie. Rodina se přátelila například s hudebním skladatelem Ludwigem van Beethovenem. V Uhrách získali značný majetek díky výhodným
sňatkům, a také skupováním menších zemanských statků pod cenou. V roce 1813 postoupil baron Pál Révay své majetky v Alsókorompa, kde ovšem existovalo dalších 74 zemanských hospodářství. Hrabě József Brunswick postupně většinu těchto kurií s příslušnými pozemky koupil. Již od roku 1805 držel zprvu v zástavě a od roku 1810 v plném vlastnictví panství Futak (Futog, župa Bács-Bodrog) a Cserevits (Čerević, župa Szerém), která pořídil od sourozenců Hadikových za dva miliony zlatých. Po dobu dvanácti let držel v nájmu též poplužní dvory města Nagyszombat. Ještě je nutné se z rodiny Brunswicků zmínit o komtese Teréz (1775-1861), která v Budíně založila první dětskou opatrovnu v monarchii. Po ní následovala podobná zařízení v Besztercebányi (Banska Bystrica), Pozsonyi (Prešporok, Bratislava), Nagyszombatu (Trnava), stála u zrodu první dívčí průmyslové školy v Uhrách, zřizovala rovněž ženské dobročinné spolky a podporovala zakládání mateřských škol.
O uherské linii Chotků můžeme tedy začít hovořit de facto od roku 1813, kdy došlo ke sňatku mezi Heřmanem hrabětem Chotkem a Henriettou hraběnkou Brunswickovou, potažmo pak od 20. února 1827, kdy v Pozsonyi zemřel József Miklós hrabě Brunswick. To otevřelo cestu k budoucímu vzestupu a vlivu Chotků na uherské půdě. Hrabě po sobě zanechal vdovu Mariánnu a dcery Juliánnu (+1866) provdanou hraběnku Forray a již výše zmiňovanou Henriettu ovdovělou hraběnku Chotkovou (+1857). Dne 13. ledna 1835 jim bylo dvorským reskriptem odevzdáno otcovské dědictví. Henrietta dostala celou Alsókorompu a menší část Futaku a Cserevicse, větší část získala Juliánna. Zprvu se však o rodový majetek starala vdova Mariánna společně se svým zeťem, hrabětem Andrásem Forrayem. Juliánina část panství byla značně zadlužená, a proto ho roku 1844 musela zastavit za 1.250.000 zlatých hraběti Lipótu Nádasdymu. Ten hospodařil na části Futaku a Cserevitse až do 28. února 1856, kdy tento díl vykoupil zpět Otto hrabě Chotek, Juliánin synovec a Henriettin syn.
Chotkovské panství v Dolní Krupé
Henriettě se v manželství s Heřmanem hrabětem Chotkem narodily celkem tři děti. Kromě Otty (Ottó, 1816-1889) měli spolu ještě Herminu (1815-1882) provdanou hraběnku Folliot de Crenneville-Poutet a Rudolfa (Rezső, 1822-1923). Otto získal univerzitní vzdělání v Olomouci a Vídni, mladší Rudolf v Pešti. Henrietta koupila 1. června 1830 za 106.875 zlatých konvenční měny ještě statky Jankov a Radměřice (Ratměřice) v Čechách, dosavadní majetek baronů Sterndahlů. Výměra tehdy činila 1.221 hektarů. K panství patřil zámek v Ratměřicích, šest dvorů, pivovar (600 sudů ročně), vinopalna, flusárna, vápenka, cihelna. Dne 9. srpna 1853 nechala oba středočeské statky přepsat na syny Ottu a Rudolfa.
Po smrti svobodného a bezdětného Otty prodal zadlužený Jankov s Radměřicemi a Vlčkovicemi jeho bratr Rudolf v prosinci 1898 Josefovi a Viktorii Černým.
Do doby nejnovější tedy setrvaly v majetku uherských Chotků (Chotek de Chotkowa et Wognin) panství Alsókorompa v horních Uhrách a Futak skládající se z částí Ófutak (Stari Futog), Újfutak (Novi Futog), Begecs (Begeč), Dunagálos (Gložan), Petrovce (Petrovci), Kiszács (Kisač), Cservenka (Crvenka) a Cserevits, jenž zahrnoval statky Cserevits (Čerević), Nestin (Neštin), Bánmonostor (Banoštor). Počátkem 20. století patřilo k futackému panství 13.776 ha půdy a hodnota nemovitostí představovala 5.832.877 korun. Hospodařilo se na dvorech Nagyalpár, Henrika, Máriamajor, Újmajor, Piros, Rezsőmajor a Petrovác, k Futaku náležely ještě čtyři mlýny, čtyři panské domy a dvě tržiště. Vrchnost přála i různým podporám a dobročinným akcím. Jen na stavbu nového farního kostela v Újfutaku věnovala 117.686 korun. Uherští Chotkové si drželi rovněž městský palác ve Vídni v ceně přes 200.000 korun, kde současně působila jejich ústřední kancelář (Gräfliche Chotekische Zentral-Kanzlei Wien, Währingerstrasse 28, Wien IX). Rezidence měla luxusní zařízení, nechyběly starožitnosti, sbírka porcelánu, stříbrných předmětů, vinný sklep a koňské stáje. Do roku 1858 vlastnila hrabata ve Vídni ještě jeden dům (č. p. 723/I), který prodali Sigismundovi a Albertině rytířům Engelshofenům. K dispozici měli také dlouhodobě pronajatý byt v budapešťském sedmém okrese na Rákóczi út. Nájem, plat portýra, osvětlení, topení, telefon, platby za kočár, lístky do divadla a pronájem klavíru stály chotkovskou pokladnu 9.172 korun ročně.
Zámek Dolná Krupá
A nyní k malebnému panství Alsókorompa. Na začátku 20. věku obnášely panské pozemky výměru 1.724 ha, hospodařilo se na dvorech Annamajor, Magyarád, Henrikamajor a Józsefmajor, dále bychom zde našli lihovar, dva mlýny, hostinec a masné krámy. To vše v celkové hodnotě 1.551.100 korun. Hraběcí dluhy váznoucí na tomto majetku ovšem dosahovaly výše přes 830.000 korun. Centrem dominia byl velkolepý empírový zámek postavený v letech 1793-1795 a naposledy upravovaný mezi lety 1820-1821. Hraběcí sídlo se pyšnilo mimo jiné cennými uměleckými předměty, Chotkové mohli ukázat častým hostům obrazy od Tiziana, Brueghela, Rubense, Holbeina, Kupeckého. Na přelomu 19. a 20. století sem často zajížděli na návštěvu příslušníci uherských aristokratických rodin jako Pálffy, Odescalchi, Esterházy, Csáky, d ́Orsay, Woracziczky, Drasche, Majthényi, Tarnóczy, Steiger, Kendeffy, Dezasse, Stillfried, Zichy, Erdődy, Mandelsloh, Maldeghem, Dőry, Walterskirchen, Belányi, Várdai, Schell. Zahradní architekt Heinrich Nebbien vybudoval při zámku v letech 1813-1819 rozlehlý anglický park (247 ha) s množstvím drobných staveb, soch a vodních ploch.
Když 3. prosince 1923 zemřel ve Futaku ve věku 101 let Rudolf hrabě Chotek, zdědily Alsókorompu jeho vnučky Mária markraběnka Pallavicini a Johanna hraběnka Schönbornová. Tím skončila éra Chotků na uherském teritoriu. Jediný syn Rudolf (1870-1921) totiž zemřel dříve než jeho otec a neměl žádné vlastní potomky. V roce 1923 byla na panství zahájena československými úřady pozemková reforma, o dva roky později došlo k odprodeji čtyř dvorů a četným přídělům drobným rolníkům. Dne 12. června 1933 se podařilo konečně uzavřít dohodu o přejímací ceně. Za 518 hektarů obdrželi chotkovské dědičky 1.060.000 Kč. Díky uskutečněným změnám v režii nového československého státu přišlo o práci v zemědělství na bývalých chotkovských dvorech 208 osob. Majitelé si směli ponechat zámek s parkem, pilu, lihovar (produkce 360 hl ročně), cihelna (výroba 150.000 kusů cihel ročně), honitbu a dva malé lesní revíry.
Rodová linie:
Heřman Chotek (1786-1833) - Henrietta Brunswick von Korompa (z Krupé)
děti:
Hermína Chotková (1815-1882)
Otto Ferdinand Chotek (1816-1889)
Rudolf Chotek (1822-1923) - Marie Antonie Eleonora Hedwig von Khevenhueller-Metsch
děti:
Henrieta Hermína Chotková (1863-1946)
Anna Marie Teresia Chotková (1862-1885)
Gabriela Chotková (1868-1933)
Rudolf Otto Chotek (1870-1921)
