Daňčí obora se na mapách veltruského parku objevuje už kolem roku 1820, první písemná zmínka o lovu daňků je z roku 1839.
Daněk skvrnitý (Dama Dama) byl pro svůj exotický vzhled (světlé skvrnité tělo, neobvyklý tvar paroží) vysazován v českých oborách již od konce 17. století, ale větší oblibě se těšil až ve století 18. a 19.
Daňčí zvěř není tak plachá jako zvěř jelení, takže se s daňčími oborami, a samozřejmě i s daňčí zvěří samotnou, častěji potkáme v samotné blízkosti šlechtických sídel.
Z tohoto pohledu je typickou ukázkou zapojení veltruské zámecké obory do celkové kompozice parku, kde je daňčí obora umístěna a pomocí záskoku ohrazena tak, aby při pohledu z hlavního sálu zámku byla vidět daňčí zvěř na hlavním průhledu. Rovněž hlavní přístupovou cestu z města k zámku lemuje plot obory, aby po celou dobu cesty kolem obory byla pravděpodobnost daňčí zvěř zahlédnout.
A jak bylo zařízeno, aby se zvěř nejvíce zdržovala právě zde? Je to jednoduché - hlavní průhled má severojižní orientaci, tedy zde má tráva nejlepší sluneční podmínky a proto tu byla větší, svěžejší a šťavnatější, než ve stinném zbytku obory. Ostatně oblibu daňků vyhledávat toto místo nejen brzy ráno a večer můžeme sledovat i dnes.
Srnčí a drobná zvěř ve veltruském parku
Celý veltruský park je domácím prostředím volně žijící srnčí zvěře a dále pak domovem zajíců a bažantů. Zvěř se vyskytuje v celém parku a dotváří jeho romantiku. Správa zámku udržuje vyšší počty této zvěře, proto tichý a pozorný návštěvník může pozorovat v ranních a podvečerních hodinách srnčí zvěř vycházející na pastvu. Zajíce a bažanty je možno v parku potkat po celý den. Bažanti nepocházejí z umělého chovu z bažantnice, ale z přirozeného chovu, proto si zachovali ve velkém i přirozené zvyky, např. hřadování na stromech.
(PhDr. Pavel Ecler)
